Teslův transformátor jsou 2 souose uložené vzduchové cívky, z nichž každá je součástí rezonančního obvodu naladěného na shodnou frekvenci. Primár tvoří obvykle max. 20 závitů silnějšího drátu a je uložen buďto jako plošná cívka, konická cívka nebo solenoi
d u paty sekundáru, který je vytvořen mnoha (řádově tisíci) závity tenkého drátu, na jedné straně uzemněn a na druhé zakončen koulí či kapacitním kloboukem. Rezonanční kmitočet sekundáru je dán jeho indukčností a součtem mezizávitové a zakončovací kapacity. K primáru vzhledem k jeho mnohonásobně menší kapacitě a indukčnosti je třeba připojit kondenzátor takové kapacity, aby se dosáhlo stejného rezonančního kmitočtu, jako má sekundár.
Primár je napájen napětím řádu několika kV, tak že se tímto napětím nabíjí kondenzátor. Mezi kondenzátor a cívku primáru je zařazeno jiskřiště, jehož úkolem je při dosažení určitého napětí na kondenzátoru na okamžik připojit cívku primáru, čímž se obvod rozkmitá na rezonanční frekvenci. Tímto vznikají tlumené kmity které vybud
í na stejně naladěném sekundáru obrovské napětí řádu stovek kV až jednotek MV. Místo jiskřiště lze použít i jiný spínací prvek nebo "teslák" vybudit z výkonového VF generátoru a pracovat tak s účinnějšími netlumenými kmity.
Jako zdroj vysokého napětí pro primár je nejvhodnější rozptylový transformátor pro napájení neonových trubic. Ten má tu výhodu, že napětí na jeho výstupu není tak tvrdé, jiskřiště se tolik nezahřívá a nemá tendenci mezi elektrodami vytahovat oblouk. Jinak lze použít i jiný transformáto
r (např. z vojenského lampového vysílače nebo z mikrovlnné trouby), ale je vhodné mu na primáru zařadit tlumivku.
Zdrojem VF energie může být již zmiňované jiskřiště a buď
klasické nebo rotační, u něhož je výhoda, že lze dosáhnout daleko vyšší přerušovací frekvence a tím minimalizovat tlumení vysokofrekvenčních kmitů. Zcela netlumené kmity lze získat pouze při použití aktivního prvku (lampy nebo tranzistoru) buzeného napětím s frekvencí rezonance transformátoru. Na kvalitě jiskřiště do značné míry záleží účinnost soustavy. Aby nedocházelo ke vzniku obloukového výboje je třeba mít co nejnižší teplotu elektrod. Toho lze docílit vhodnou volbou materiálu, který musí mít vysokou teplotu tání a dobrou tepelnou vodivost. V mém případě se nejlépe osvědčila měď. Konce elektrod by měly mít plošky, aby docházelo k rovnoměrnému vícenásobnému rozložení jiskrového výboje. Ze stejného důvodu jsou nežádoucí ostré hrany, proto je vhodné konce elektrod vyleštit.
Primárních cívek je několik typů a jejich tvarem a velikostí se dosahuje optimální vazby mezi primárem a sekundárem. Může to být buď klasická válcová, plošná nebo kombinace obou - kónická. Cívku je vhodné zhotovit z co možná nejsilnějšího drátu. Může být použita i trubka nebo pásek. Také je třeba dbát na správný výběr kondenzátoru, který musí být dimenzován jednak na minimálně 2násobné střídavé napětí vzhledem k napětí zdroje a také na dostatečný proud, tudíž většinou nelze používat konden
zátory blokovací (např. styroflexy), které mají obvykle velké dielektrické ztráty, při provozu se značně zahřívají a snižují činitel jakosti obvodu.
Sekundár tvoří několik set až tisíců závitů tenkého izolovaného drátu. Závity se vinou buď těsně vedle sebe nebo s mezerou aby bylo dosaženo vhodné mezizávitové kapacity pro určitý rezonanční kmitočet. Ideální je drát s teflonovou izolací, která vyniká svou mechanickou i elektrickou odolností. Lze použít i smaltovaní drát, ale musí být nový, protože použitý mí
vá obvykle smalt popraskaný, což při napětí několika set V na závit už může vadit. Cívku ze smaltovaného drátu je vhodné ošetřit ochranným lakem. Spodní konec cívky se uzemní a horní se zakončí kapacitou ve tvaru koule nebo toroidu.
Můj 1.
Teslův transformátor je napájen rozptylovým trafem 2x1700V 100mA. Do série k němu je tlumivka, kterou tvoří asi 200 závitů drátu s PVC izolací na průměru 110mm. Jiskřiště má 2 měděné elektrody o průměru 15mm s mezerou 1mm. Kondenzátor má hodnotu 10nF/22kV. Primár má 10 závitů drátu CY 6mm2 a má tvar šestiúhelníku o poloměru 15cm. Sekundár je navinut smaltovaným drátem o průměru 0,2mm na novodurové trubce průměru 63mm. Počet závitů je asi 2600 a rezonanční kmitočet 300 kc/s. Kapacitní klobouk má tvar toroidu a je vysoustružen z hliníku. Jiskry to dává zhruba 20cm dlouhé a rozsvítí to žárovku i zářivku.
Měření rezonanční frekvence primáru jsem dělal pomocí cívky připojené k RC generátoru, která se nacházela poblíž měřeného obvodu na němž jsem snímal napětí pomocí osciloskopu se sondou 1:10. Sekundár jsem měřil obdobným způsobem, ale bez použití osciloskopu. Rezonanci jsem odečítal
na výstupním voltmetru generátoru. Vazební cívku jsem umístil souose k patě sekundáru.